Uspokojivá remíza

K zápasu proti domácím AHC Čáp Auto jsme nastoupili bez klíčových hráčů v útoku Jiřina a Páji, kteří v postelích svádějí osobní souboje s chřipkou. Místo nich se do ofenzivy postavili zkušení beci Kurťa a Venca J, kteří si tuto roli už jednou v minulosti vyzkoušeli. Větší tlak a odpovědnost se tím hromadily na bedra čytř obránců, zejména dvou největších defenzivních opor Pelecha a Periho, kteří právě v den zápasu slavili narozeninová jibilea. (v kabině se dokonce objevila zabijačková výslužka několika jitrnic a jelit z pašíka poraženého na Periho počest)

Nepřítomnost dvou významných útočníků byla od začátku znát a i když díry po nich byly kvalitně zalepeny, náš počáteční projev byl nemastný neslaný, dokonce by se dalo říct bez šťávy. Bruselní bylo nepřesvědčivé a přestože jsme si dokázali vytvořit náznak šancí, AHC Čáp byl o krok lepší. Zvlášť když se ke konci třetí minuty dostal za záda Váče a Pelecha středem rozjetý útočník soupeře a do plné rychlosti dostal přesnou přihrávku, kterou nikým nebráněn snadno zpracoval a měl i dostatek času na to, aby zamířil do pravého horního růžku naší branky. Po této lekci jsme začali být více ostražití, lépe bránit, ale hlavně jsme potřebovali zdokonalit útok a vstřelit branku. Útok byl ale do poloviny první části celkem bez chuti. Až s přibývajícím časem jsme se dostávali do slibnějších šancí a naši dělostřelci Čubís, Pelech a Mára co chvíli pálili na soupeřovu bránu. Bohužel pokusy příklepem i zápěstím šly buď mimo nebo byly sraženy bránícími hráči a ani soupeř nezahálel a nedal nám ani metr ledu zadarmo a tak jsme do kabin odcházeli za nepříznivého stavu 0:1.

Po pauze jsme se vrátili vyrovnanější a s jasnou představou toho, jak hru okořenit. Vzadu to přesto několikrát hořelo, když nás hráči Čápů rychlými přesnými přihrávkami zamkli před naší svatyní, s výraznou pomocí oslavence Periho jsme se ale ubránili i dvěma přesilovkám. Na druhou stranu jsme dvě početní výhody nevyužili a v polovině mače se zdálo, že nedokážeme najít správný recept na výrobu vyrovnávacího gólu. Jak jednoduché to ale může být - Pelech pod tlakem dvou útočníků v rohu našeho obranného pásma natřel puk podél hrazení a tohoto razantního vyhození využili téměř všichni domácí i hosté k vystřídání. Jen Bobeš, operující v tu chvíli na červené čáře, ze sebe vyždímal zbytek sil a spěchal ze pukem, který putoval do zakázaného uvolnění. Toho si všiml i gólman Čápů a vyrazil z brány, aby puk skryl pod svou rukavici. Bobeš byl ovšem u kotouče rychleji a lehce jej tečoval do prázdné kisny. Velikou radost ale po necelé minutě vystřídalo opět zklamání - vyrovnání, na které jsme se tolik načekali a napracovali, bylo to tam, když při zmatku v defenzivě zůstal naprosto nekrytý hráč soupeře před naší bránou. Situaci mu ještě zjednodušilo, že Peri neměl dokonalý výhled a i hráč přípravky by s touto příležitostí neměl větší potíže. Naštěstí se kvalita hokeje neměnila a pořád bylo o co bojovat a pokusit se zápas zvrátit.

Nedlouho po hvizdu otevírajícím třetí třetinu Karkula na postu centra najížděl středem kluziště na přihrávku, která na něj vzápětí směřovala, ale Karkula puk nezpracoval ideálně a odrazil ho k hokejce stíhajícího Čápa. Ten ovšem takový odraz nepředokládal a puk jen nechtěně posunul na našeho pravého křídelníka Máru, který dva kroky za modrou zamířil a vystřelil černý projektyl ze své kompozitové hlavně přímo do sítě Čápů. Opět vyrovnáno. Velmi jsme chtěli proti týmu, jemuž jsme v minulém kole jen těsně podlehli, uspět, ale zejména bodovat. Proto útočníci podporovali obránce v jejich činnosti i při hře 4 na 4, kdy se několikrát blýskl svými zákroky Peri. Na něj soupeř velmi silně dorážel, i když měl puk pod kontrolou, a tím nutil naše beky nekompromisně čistit prostor v brankovišti. Dokonce se protihráči pokusili nesmyslně reklamovat situaci, kdy Periho s pukem pod sklapnutými betony dotlačili do brány a dožadovali se připsání gólu. Na tuto fintu jim pochopitelně rozhodčí neskočili. Chvíli nato se s pukem na holi objevil tváří v tvář brankaři Čápů doposud skvěle hrající Rajčák a nestalo se nic jiného, než že byl nekompromisně podražen a logicky následovalo trestné střílení.

Sám faulovaný Rajčák na sobě nedal znát pozůstatky po otřesu mozku, který utrpěl minulý týden a neohroženě se chystal nájezd využít. Celá střídačka si tolik přála vítězství, že se jednohlasně vzdala celé zabijačkové bašty v jeho prospěch a povzbuzovala ho pokřiky "dej a všechny jitrnice jsou tvoje". Nikdo ale netušil, že Rajčák jitrnice k smrti nenávidí a zřejmě právě proto poslal puk technickou střelou přímo do připravené gólmanovy lapačky. Skóre se nakonec neměnilo ani po Márově vyloučení třináct sekund před koncem a líbivý zápas skončil uspokojivou remízou 2:2.

Branky a nahrávky : Bobeš 1+0, Mára 1+0, Váč 0+1